I když jméno zní podobně jako mango, nemá s tímto ovocem nic společného. A také úplně jinak vypadá. Podle toho, co se o léčivých účincích mangostanu traduje v četných pověstech a mýtech, musí jít o něco zcela mimořádného. Tento pozoruhodný jihoasijský plod, velký jako kiwi, nadchl i anglickou královnu Viktorii. Toho, kdo jí přinesl fialově až lila zbarvený plod Garsonka mangostani, pasovala na rytíře. Proto má své druhé jméno Královna ovoce. Nejspíš to byla báječná chuť, která vládkyni tak nadchla a možná, že jí přesvědčila i mangostanova mimořádná léčivá síla.
Význam pro zdraví
V tradiční lidové medicíně Thajska, Malajsie, Filipín, Vietnamu, Indie a Číny se pozitivní účinky plodu mangostanu využívají již po celé generace. Používá se jako ATB, antiparazitikum, pro podporu hojení ran, při léčbě TBC, malárie, při zánětech uší, zánětech nosní sliznice a dýchacích cest, zánětech močových cest, střevních potížích a průjmech a dalších infekčních potížích a onemocněních. Kromě této vysoce protizánětlivé vlastnosti je mangostan ceněn i pro bolest tlumící účinek. V oblasti Karibiku je určitá část plodu užívána jako prostředek k odstranění únavy a proti nevolnosti. Brazilci jej užívají ve formě čaje a při střevních potížích. Na Filipínách se výtažek z plodu užívá ke snížení teploty. Rozkrojeným plodem se potírá bolestivé břicho.
Tropický původ
Původním domovem mangostanu je Ásie. Za posledních 150 let se rozšířil do Afriky, Karibiku, Austrálie a Jižní Ameriky. Plod zraje na vždy zeleném impozantním listnáči, který jen velmi pomalu roste a dožívá se stáří hodně přes 100 let. Rozsáhlé plantáže jsou zásadně jen jižně od 20. stupně rovníku, protože strom je extrémně citlivý na podnebí a netoleruje podnebí pod 4 stupně a nad 38 stupňů celsia. První větší sklizeň je možná až asi po dvaceti letech pěstování.
